Co je hlubinné úložiště

Obě české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyprodukují během své 40leté projektované životnosti dohromady asi 4 tisíce tun vyhořelého paliva. Jen pro srovnání, každý Čech vyprodukuje zhruba 400 kg komunálních odpadů ročně, což celorepublikově činí více než 4 miliony tun. Pokud budou postaveny plánované dva nové bloky v elektrárně Temelín a jeden v elektrárně Dukovany, pak se množství odpadů k uložení zvýší na 9 tisíc tun vyhořelého jaderného paliva a 5 tisíc m³ vysokoaktivních odpadů. Pro představu – toto množství vyhořelého jaderného paliva naplní zhruba 6 tisíc ukládacích kontejnerů a 3 tisíce betonkontejnerů.

Vyhořelé jaderné palivo je v současné době bezpečně skladováno v tzv. meziskladech (mezisklad vyhořelého jaderného paliva v JE Dukovany funguje od roku 1995, v roce 2010 byl uveden do provozu nový mezisklad v areálu JE Temelín). Vzhledem k tomu, že vyhořelé palivo obsahuje prvky schopné uvolnit ještě značné množství energie, může se v budoucnu stát cennou surovinou. Budoucí využití vyhořelého jaderného paliva, pokud k němu skutečně dojde, ovšem neznamená, že odpadne potřeba vybudovat hlubinné úložiště. Pravděpodobně dojde ke snížení objemu budoucích odpadů, případně snížení jejich rizikovosti, takže využití plánovaného úložiště bude podstatně efektivnější. V každém případě i v budoucnu bude jistá míra vyhořelého paliva a jiných vysokoaktivních odpadů vznikat a bude zapotřebí je finálně zabezpečit.

Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo se bude skládat ze tří částí:

• podzemních prostorů pro ukládání a manipulaci s kontejnery s vyhořelým palivem a vysokoaktivními odpady
• přístupových šachet a tunelů
• nadzemního - povrchového areálu.

Ukládací komory budou vybudovány v hloubce zhruba 500 m (dle charakteristiky horninového podloží) ve stabilní geologické formaci a odpad bude umístěn ve speciálních kontejnerech s dlouhodobou životností. Podzemní chodby se mohou podle množství ukládaného odpadu rozprostírat na ploše několika km² v závislosti na koncepci řešení úložiště (např. jednopatrové nebo vícepatrové, horizontální či vertikální ukládání kontejnerů). Podzemní prostory a v nich probíhající ukládací činnost však nikterak neovlivní ani neomezí dění na povrchu.

Ukládací prostory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a tunelem ve tvaru šroubovice. Nadzemní areál úložiště bude zajišťovat nezbytné technické zázemí a jeho rozloha může být jen několik hektarů. Bude zahrnovat provozy a zařízení zabezpečující dodávky elektřiny, větrání úložiště, dílny pro servis důlních zařízení, správní budovy, sociální zázemí, sklady a také informační středisko. Způsob výstavby celého úložiště musí zohledňovat jak hlediska ochrany přírody a krajiny v dané lokalitě, tak oprávněné požadavky obcí.

Pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti hlubinného úložiště je klíčová role ukládacího kontejneru. Musí vyhovět řadě požadavků, mj. na dlouhodobou těsnost, odolnost vůči chemickému prostředí v úložišti či na odolnost vůči okolnímu tlaku.

Celkové náklady na přípravu hlubinného úložiště včetně jeho výstavby byly v tzv. referenčním projektu vyčísleny na 47 mld. Kč v cenách z roku 1999. Z větší části se tyto náklady vztahují především k průzkumu vhodných lokalit a výzkumu horninového prostředí na vybrané lokalitě. Peníze na výstavbu hlubinného úložiště se postupně ukládají na zvláštním účtu spravovaném Ministerstvem financí ČR, kam každý rok přichází miliony korun od provozovatele jaderných elektráren Skupiny ČEZ a dalších původců radioaktivních odpadů. V roce 2009 bylo na Jaderném účtu uloženo cca 13 miliard korun a každý rok přibývá částka kolem 1,4 mld. korun.