Klady a zápory, přínosy obcím

V současném světě se v posledních desetiletích projevuje pokles důvěry ve vědu, v autority a skepticismus ve vztahu k technickému pokroku. To znamená, že se mění prostředí, ve kterém probíhá rozhodování o technických a technologických otázkách, kam patří i ukládání radioaktivních odpadů. Ukládání radioaktivních odpadů, vzhledem k extrémně dlouhodobému působení odpadů, nejistotám spojeným s dlouhou dobou vlivu, nemožnosti vnímat aktivitu smysly a vzhledem k emotivnímu charakteru problému („zničení lokality navždycky“), tak přestalo být exkluzivní doménou technických expertů. Objevuje se požadavek, aby rozhodnutí odráželo nejen technické aspekty, ale ve stejné míře i zájmy dotčených subjektů. Přitom zájmy jsou často ve vzájemném střetu, což lze překlenout pouze hledáním a vytvářením sdílených hodnot. Tento cíl je dosažitelný pouze prostředky participační demokracie, tj. zapojením všech dotčených subjektů do procesu rozhodování. Výsledkem by pak mělo být rozhodování založené na dohodě, důvěře (legitimita rozhodování). Tento způsob nazírání na oblast rozhodovaní nemůže ze současné generace sejmout zodpovědnost za nakládání s radioaktivními odpady a za učiněná i neučiněná rozhodnutí.

Nutných předpokladů pro možné dosažení dohody je celá řada: rozhodovací proces s otevřeným koncem, jasně definované pravomoci a zodpovědnosti všech subjektů, které jsou daným problémem jakkoliv dotčeni a také chování hlavních subjektů. Analýzy zkušeností v zahraničí ukazují, že toto chování musí odrážet hodnoty jako je otevřenost, konzistentnost, ochota k dialogu, kompetence, schopnost se přizpůsobit a další.

Definovat přijatelný způsob (zásady postupu) a principy výběru lokality pro hlubinné úložiště, respektující zájmy veřejnosti s cílem posílení transparentnosti tohoto procesu má i nově zřízená Pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti. Skupina je vytvářena za spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu a v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí s cílem posílení procesu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště s respektováním zájmů veřejnosti.

Negativum v delším časovém horizontu

Nevýhodou se jeví rozměr stavby pro vzhled krajiny. Ale i v tomto případě se budeme snažit, aby byla stavba postavena co nejšetrněji a v souladu s přírodou. Výstavba začne po roce 2050.

Přínosy obcím:

a) krátkodobé (spojené s průzkumnými pracemi)

- podrobné „geologické“ zmapování lokality (podzemní zdroje pit.vody ...)

- pomoc s přípravou rozvojových projektů, územních plánů apod.

- maximální využití místních firem

- zaměstnanost při průzkumných pracích

- nabídka na zaplacení nezávislého odborníka

- možnost zřízení informačních center v obcích, vč. zaměstnání pro jednoho pracovníka IC

- vydávání/informování, vč. finančního příspěvku, o konkrétních věcech prostřednictvím místního tisku

- nabídka exkurzí do jaderných zařízení v ČR (EDU, ETE)

- úsilí o změnu Atomového zákona

b) dlouhodobé

- pravidelné finanční „dotace“ na rozvoj obcí – nutnost zakotvit v Atomovém zákonu

- zvýšení počtu stálých pracovních míst

Neexistuje nejlepší řešení, které by bylo úspěšně aplikovatelné ve všech zemích. Každá země má svou vlastní historii, právní řády i další odlišné podmínky, dané minulými zkušenostmi, které významně odlišují jednotlivé národy i v rámci Evropy.

Společným cílem je bezpečné ukládání radioaktivních odpadů v souladu s požadavky na jadernou bezpečnost a ochranu člověka a životního prostředí.