SÚRAO / Úložiště radioaktivních odpadů / Budoucí hlubinné úložiště / Výběr lokality

Výběr lokality

Výběr vhodné lokality je jedním ze základních cílů vývoje hlubinného úložiště. Je třeba, aby lokalita splňovala nejen požadavky na vlastnosti horniny, zejména na její schopnost izolovat a zachycovat radioaktivní látky případně uniknuvší z úložiště, ale také řadu „negeologických“ požadavků, mezi něž patří střety zájmů, přijatelnost lokality veřejností, technická možnost vybudování povrchového areálu úložiště a dostupnost lokality. Pokud jde o horninové prostředí samotné, pak je třeba na počátku výběru zvolit takové, které se na území státu vyskytuje běžně a jehož geologický vývoj a pozice dovoluje předpokládat, že bude mít požadované vlastnosti, které navíc budou stabilní po nezbytně dlouhou dobu.

Počátkem tohoto století skončila první etapa přípravy hlubinného úložiště (takzvaná etapa výzkumu), která sestávala ze dvou fází: regionálního mapování a výběru nadějných lokalit. Po ní měla následovat etapa druhá, během níž se měly provádět průzkumné práce na vybraných lokalitách. Práce však byly vládním usnesením na 5 let přerušeny a v současnosti by měly být znovu zahájeny. Během přerušení probíhaly geologické práce na zkušební lokalitě Melechov, při nichž se ověřovaly některé techniky a postupy, které by se později využily při průzkumu vybraných lokalit. Kromě toho byl počet předem vybraných lokalit rozšířen o dvě další, a to o vojenské újezdy Boletice a Hradiště.

Znovuzahájení prací tak, aby mohly být v souladu s koncepcí ČR v oblasti nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem vybrány dvě lokality k podrobnému průzkumu, vyžaduje splnění jedné podmínky, kterou je souhlas obcí s průzkumnými pracemi.

Geologický průzkum na lokalitách je naplánován následovně: Pro nalezení vhodné lokality bude třeba vymezit v hloubce okolo 500 m pod povrchem prostor pro budoucí úložiště (rozloha 3-5 km2). Průzkumné práce budou prováděny v síti 100 x 100 m v časovém rozsahu 3 měsíců a budou sestávat z odběru vzorků do hloubky 1-2 m, případně do 3-5 m. Geofyzikální průzkum bude prováděn pouze měřeními z povrchu terénu. Výsledkem by mělo být navržení míst pro několik vrtů do hloubky cca 500 m a pro jeden vrt do hloubky 1000 m. Tyto vrtné práce by se měly uskutečnit během několika měsíců se souhlasem majitelů pozemků.

Mezi předpoklady řešení patří zejména:

  • umístění v hypotetické lokalitě s hloubkou uložení okolo 500 m,
  • hostitelské prostředí jsou žulové horniny se střední teplotou 10 °C a předpokládaným tlakem na ukládací obalový soubor 20 MPa,
  • pro dopravu obalových souborů do místa skladování byla uvažována železniční a jako alternativní silniční doprava,
  • předpokládá se uložení obalového souboru s teplotou povrchu cca 100°C a jeho utěsnění ve vývrtu pomocí bentonitu.

Konečným cílem podle referenčního projektu hlubinného úložiště by měla být výstavba podzemního areálu v ražených kavernách, které by měly být spojeny svislou štolou pro dopravu osob a materiálu. Předpokladem jsou příznivé terénní a geologické podmínky, potvrzené předběžnými bezpečnostními rozbory.

Vyhledávání vhodné lokality pro hlubinné úložiště se formálně dělí na dvě etapy: etapu výzkumu (hledání potenciálně vhodných území a vlastností horninového prostředí) a etapu průzkumu (získávání a ověřování údajů o geologických strukturách a podzemních prostorech před zahájením stavebních prací i v jejich průběhu).

Geologický průzkum má tři podfáze: vyhledávací, průzkumnou a podrobně průzkumnou.
Vyhledávání vhodné lokality pro hlubinné úložiště bylo zahájeno v podstatě nedlouho po spuštění prvních jaderných energetických bloků tj. v osmdesátých letech minulého století. V devadesátých letech pak byly zpracovány první studie hodnoticí potenciál horninového prostředí v ČR.

Geologický výzkum (analýza archivních map, leteckých a družicových snímků, drobná geofyzikální měření v terénu, studie proveditelnosti povrchového areálu); vzhledem k charakteru prací není pro jeho provádění zapotřebí souhlas dotčených obcí)
1990–1993: Český geologický ústav na základě několika geologických kritérií navrhuje 27 širších lokalit doporučených k dalšímu výzkumu
1990–1998: Ústav jaderného výzkumu Řež vybírá 13 nejperspektivnějších oblastí a provádí shromáždění a analýzu archivovaných geologických informací. Na základě této analýzy se výběr zužuje na 5 oblastí, v nichž je vytipováno 8 lokalit
2002–2003: SÚRAO navazuje na předchozí práce a doplňuje je o regionální výzkum dle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii; na základě nových kritérií bylo doporučeno 11 lokalit
2003–2005: SÚRAO uzavírá úvodní regionální etapu výzkumů výběrem 6 relativně nejvhodnějších lokalit, jež doporučuje do druhé etapy výzkumu s využitím leteckého geofyzikálního průzkumu a družicových snímků. Byly vymezeny oblasti potenciálně homogenního horninového prostředí a navrženy polygony budoucích průzkumných území na každé z lokalit. Byly rovněž zpracovány studie proveditelnosti umístění povrchového areálu budoucího hlubinného úložiště, jeho napojení s podzemím a napojení na technickou a dopravní infrastrukturu.
2005–2009: Na základě negativních stanovisek dotčených obcí byly další práce v šesti zkoumaných lokalitách rozhodnutím Vlády ČR do konce roku 2009 přerušeny. V roce 2008 je zadán geologický výzkum s cílem vypracovat analýzu archivovaných geologických informací v pěti vojenských újezdech v ČR. Účelem výzkumu je případně rozšířit seznam vhodných lokalit pro geologický průzkum o méně konfliktní území z hlediska postoje veřejnosti.
Geologický průzkum (odběr vzorků ručně i pomocí vrtné techniky, podrobná měření terénu; u průzkumu usiluje SÚRAO o souhlas obcí a povolení k provádění požadovaných prací)
2010–2015: Vyhledávací fáze geologického průzkumu zahrnuje podrobné geofyzikální a geochemické mapování. Bude vyhotovena podrobná geologická mapa lokality s cílem navrhnout místo pro hluboký vrt (do hloubky 800–1 000 m) a především vymezit prostor v hloubce 500–600 m relativně homogenního horninového prostředí o ploše cca 3–5 km2 pro budoucí vlastní ukládání. Paralelně bude zpracováno technické řešení povrchového areálu, podzemního areálu a jejich propojení (včetně systému dopravy budoucích odpadů do podzemí a jejich uložení). Vhodnost lokality bude potvrzena realizovatelným technickým řešením a předběžným bezpečnostním hodnocením. Výsledkem vyhledávací fáze tak bude návrh na budoucí hlavní lokalitu pro HÚ a lokalitu záložní.
2015–2025: Ve fázi průzkumu bude charakter a vhodnost vybrané hlavní lokality potvrzena na základě podrobných vrtných prací, výzkumů hornin a dalších probíhajících výzkumných prací. Záložní lokalita bude zkoumána pouze v případě, že hlavní lokalita z nějakých důvodů nebude splňovat původní předpoklady.
2025–2050: Práce na finální lokalitě přejdou do fáze podrobného průzkumu důlními díly a k výstavbě podzemní laboratoře. Vlastnosti a vhodnost horninového prostředí budou zkoumány přímo na lokalitě v horninovém komplexu. Cílem bude především získat dostatečně věrohodný soubor dat k prokázání bezpečnosti lokality, aby mohlo být zažádáno o povolení k výstavbě hlubinného úložiště.
2050–2065: Výstavba podzemního komplexu i povrchového areálu úložiště, zahájení provozu.