Ukládané odpady
V jaderné elektrárně vznikají dva typy nízkoaktivních odpadů - pevné odpady (například kontaminované ochranné pomůcky, čisticí textilie, balicí materiály, papír, fólie, elektroinstalační materiál, stavební suť a podobně) a odpadní vody.
Kontaminované odpadní vody procházejí několikastupňovou úpravou. Ta spočívá především v odpaření, které vede k zahuštění. Takto vzniklý koncentrát je následně bitumenován.
Bitumenace je proces, během něhož se z koncentrátu odpadních vod odpaří zbylá voda na bitumenovém (asfaltovém) filmu. Vznikne tak směs radioaktivních látek s bitumenem, v níž obsah pevných látek tvoří asi 30 až 40 hmotnostních procent. Tato směs se ukládá přímo do pozinkovaných dvousetlitrových sudů a poté, co ztuhne, jsou sudy uzavřeny. Ke kapalným odpadům se řadí i kaly a ionexy. Tyto odpady jsou obvykle zpracovávány speciálními technologiemi.
Pevné radioaktivní odpady jsou tříděny a následně upravovány podle jejich vlastností. Stavební sutě a některé elektroinstalační materiály jsou shromažďovány do 200 litrových sudů, balicí materiály (zejména fólie) jsou lisovány. Spalitelné odpady jsou odesílány do speciálních spaloven (Studsvik, Švédsko). Vzniklý popel je dovážen zpět a ukládán.
Úložiště je především stavební dílo
Úložiště Dukovany je tvořeno 112 železobetonovými jímkami uspořádanými do čtyř řad po 28 jímkách. Velikost jímky je 5,3 x 5,4 x 17,3 m, což znamená, že při optimálním využití prostoru jímky se do ní vejde cca 1600 sudů o objemu 200 l. Po jeřábové dráze umístěné na horních hranách jímek pojíždí portálový jeřáb, obsluhovaný z kabiny stíněné proti účinkům radioaktivního záření. Ten umožňuje manipulovat se sudy určenými k uložení i s betonovými panely, jimiž jsou jímky uzavírány. Poté, co SÚRAO sudy s odpadem převezme, jsou vyskládány na pojízdnou rampu, odkud je jeřáb odveze nad ukládací jímku a uloží na určené místo v ní. Při ukládání je zaznamenána poloha každého sudu. Díky tomu je možné přesně monitorovat, na kterém místě v úložišti se konkrétní sud s odpadem nachází a jak jsou radioaktivní látky v úložišti rozloženy. Když je jímka sudy zcela zaplněna, zalijí se volné prostory mezi sudy betonovou směsí a jímka se překryje silnostěnným polyetylenem, který zabraňuje tomu, aby se do ní dostala srážková voda. Po zaplnění celého úložiště budou jímky zaizolovány shora několika izolačními a drenážními vrstvami. Poté bude úložiště uzavřeno a střeženo, přičemž bude monitorován jeho vliv na životní prostředí. Doba kontroly úložiště před uvolněním lokality k jiným účelům se odhaduje asi na 300 let; po jejich uplynutí již radioaktivita uložených odpadů poklesne natolik, že nebude ohrožovat životní prostředí.
