Evropská technologická platforma pro vývoj hlubinného ukládání

Hlubinné ukládání se tak stalo jednou z oblastí, kterou zastřešuje evropská technologická platforma, což je nástroj Evropské komise, který umožňuje sdružit průmyslové společnosti, výzkumné ústavy, akademickou komunitu, nevládní a další organizace a společně definovat sdílenou strategii výzkumných a vývojových prací. Přínosem platformy je, že zlepšuje strukturu a koordinaci výzkumných prací, usnadňuje sdílení finančních zdrojů mezi partnerskými organizacemi, vytváří společnou strategii pro vývoj technologií a urychluje inovační procesy.

Důležitým impulsem k vytvoření Evropské technologické platformy pro vývoj hlubinného ukládání bylo rozhodnutí Evropské komise 2006/976/EURATOM, které požaduje, aby výzkumné a vývojové aktivity v rámci výzkumu EURATOM byly zaměřeny na klíčové aspekty hlubinného ukládání vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivního odpadu. Organizace zodpovědné za nakládání s radioaktivními odpady a realizaci hlubinného ukládání návazně vypracovaly (v letech 2006 – 2007), s finanční podporou Evropské komise, , studii proveditelnosti (pod názvem Co-ordination Action on Research, Development and Demonstration Priorities and Strategies for Geological Disposal - CARD). Studie byla zaměřena na možnost ustavení technologické platformy pro konečné ukládání odpadů v hlubinných geologických formacích a usnadnění jejího vzniku. Vůdčí role nad přípravnými aktivitami pro ustavení této platformy se ujaly švédská společnost SKB a finská Posiva.

Na listopadovém zasedání byl schválen základní dokument, který stanoví cíl, aby do roku 2025 bylo v provozu první hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva v Evropě. Členské státy platformy přijaly následující závazky:

- Vytvářet důvěru v bezpečnost hlubinného úložiště u obyvatel a politiků.

- Podporovat vytváření programů vývoje hlubinného úložiště jako přijatelného způsobu bezpečného dlouhodobého zneškodnění vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva.

- Usnadnit přístup k odborným informacím a technologiím pro členské státy a udržovat znalosti na poli vývoje hlubinného ukládání.

Platforma sdružuje v současnosti celkem 53 organizací z 15 evropských zemí a 2 mezinárodní organizace. Z České republiky jsou jejími členy SÚRAO a Stavební fakulta ČVUT Praha. Organizační rozhodnutí jsou přijímána řídící skupinou (Executive group). Za SÚRAO je členem této řídící skupiny RNDr. Jiří Slovák. V červnu tohoto roku zorganizovala platforma seminář věnovaný přípravě Strategickému výzkumnému programu. Podrobné informace o platformě v angličtině lze nalézt na www.igdtp.eu.

SÚRAO považuje své zapojení do projektu technologické platformy velmi důležité. Významné jsou přínosy plynoucí ze sjednocení kroků potřebných k realizaci hlubinného úložiště na evropské úrovni, možnost přístupu k informacím z pokročilejších projektů vývoje hlubinného úložiště (Finsko, Švédsko, Francie). Další výhodou je snížení nákladů na program vývoje hlubinného úložiště, vzhledem k tomu, že by platforma měla poskytnout ucelený „návod“ k realizaci hlubinného úložiště. Platforma také usnadňuje aktivní účast českých odborníků v projektech s mezinárodní účastí. Dojde tím k rozšíření zkušeností a znalostí, které mohou být dále využity v českém programu.

Technologickou platformou, která je úzce propojena s platformou pro vývoj hlubinného ukládání je Technologická platforma udržitelné jaderné energetiky (Sustainable Nuclear Energy Technology Platform SNETP, www.snetp.eu). Technologie jaderného štěpení se jeví jako jedna z perspektivních technologií i díky nízké produkci oxidu uhličitého. Vytyčený úkol spočívá ve dvou dlouhodobých cílech:

- do roku 2020: mít zavedenu technologii jaderného štěpení jako konkurenceschopnou; znát řešení dlouhodobého nakládání s odpady.

- do roku 2050: dokončit ověřování nové generace štěpných reaktorů (reaktory IV. generace), začlenit aplikace jaderného štěpení do výroby elektrické energie.

Činnost SNETP byla zahájena v září 2007, dnes sdružuje 60 organizací z 19 zemí. Jde o organizace z průmyslu, výzkumu, akademických institucí, nevládních organizací a státních představitelů.

V listopadu 2008 se v Bruselu konala první valná hromada SNETP. Na tomto shromáždění byl přijat program výzkumu a vývoje podporující prodloužení životnosti stávajících lehkovodních reaktorů o 20 let. Základním kritériem stále zůstává bezpečnost, ale období provozu nejběžnějšího typu reaktorů by mělo být rozšířeno na 60 let. K platformě náležející Strategic Research Agenda pokrývá také vývoj evropských jaderných reaktorů nové generace (reaktory IV. generace), které budou spalovat palivo s vyšší účinností a s menším množstvím odpadů.